V Hvězdové ulici našli archeologové hrob muže ze starší doby bronzové.20.02.2021  -  Pozůstatky z doby bronzové našli archeologové při výzkumu ve Hvězdové ulici v Brně. Na místě čtyři velké zásobní jámy zřejmě dříve sloužily k uskladnění obilí. „Další dvě jámy, opět zvoncovitého tvaru, avšak zahloubené do podloží jen mělce, mohly být určeny k uskladnění menšího množství různých druhů potravin po kratší dobu," popsala na Facebooku archeoložka z organizace Archaia Brno Michala Přibylová.
Na místě vědci také našli hrob neznámého muže. „Samotné objevení pohřbu nezačalo nejšťastněji. Při započetí exkavace nebylo z obrysu patrné, že se jedná o hrobovou jámu, protože výplň hrobové jámy splývala s výplní zásobní jámy, do níž byl hrob zahlouben, proto byly jejich výplně zpočátku exkavovány naráz. Přítomnost lidského skeletu tedy byla překvapením, odhaleným až ve chvíli, kdy rýč neúprosně projel lebkou," napsala na síť archeoložka.
Antropoložka pak lebce vrátila původní podobu a odhalila mnoho informací o pohřbeném. Byl jím muž středního věku, který měřil asi 174 centimetrů. Na kostře nenašli vědci stopy násilí. „Skelet nebyl postižen ani anomáliemi způsobenými špatnou výživou v dětství, jako jsou křivice, hypoplazie zubní skloviny a podobně. Opotřebení zubů je tak výrazné, že se pohybuje v posledních stadiích tabulky používané antropology k určení sešlosti věkem. Nelze však vyloučit ani možnost, že dieta dotyčného muže zahrnovala velké množství škrobu a jiných cukrů se štědrou příměsí písku, která by rovněž vedla k intenzivnějšímu obrušování chrupu. Vzhledem k technologii mletí zrna mezi nahrubo opracovanými kameny není přítomnost minerálních „dochucovadel“ v pravěkém jídelníčku neobvyklá," dodala Přibylová.

Únětická kultura
Kolem krku měl mrtvý několik ulit pásovek. V klíně pak malou keramickou nádobu. „Na pravém předloktí ležela štípaná industrie, zatím blíže neurčená. U nohou zemřelého ležela keramická mísa se zvířecí lopatkou, keramický hrnek s uchem, v němž byl vložen ještě keramický koflík s leštěným povrchem, a kostěné šídlo. Keramika celý pohřeb datuje do únětické kultury," napsala Přibylová.
Nález z podobné doby není v tomto území výjimkou. „Osídlení z doby bronzové není v Zábrdovicích ojedinělé, známe ho již z výzkumů pod dnešní Fakultní dětskou nemocnicí, na ulicích Spolková, Příkop, Bratislavské i Cejlu. Lokalita leží na mírném jižním svahu nad řekou, ve výšce zhruba 205 metrů nad mořem. Tato poloha plně koresponduje s prostředím, které si lid únětické kultury pro svá sídliště vybíral nejčastěji. Převážnou většinu objektů nacházených na jejich sídlištích reprezentují zásobní jámy, nejčastěji kónického tvaru s rovným dnem," vysvětlila archeoložka Přibylová.